František Sís

Z Metapedia

Přejít na: navigace, hledání

František Sís (5. září 1878 - 17. srpna 1938) byl český politik, novinář a vydavatel.

František Sís pocházel z Maršova a měl početné sourozenectvo. Vystudoval české gymnázium v Brně, poté studoval práva a také filozofii. Přestože měl několik státních zkoušek, ani jeden obor nedokončil a nezískal tak titul.

Od mládí byl činný politicky a taktéž novinářsky, neboť psal do několika krajinských listů, například v Mladé Boleslavi a Českých Budějovicích. Odtud ho Karel Kramář a Václav Škarda přivedli do Mladočeské strany, kde se stal tajemníkem (roku 1910).

V roce 1914 se aktivně podílí na vzniku orgánu domácího odboje, spolku Maffie, kde aktivně pomáhá, především v informování velvyslanectví Ruska, Anglie a Francie o českém válečném programu a poměru českého národa k Rakousku-Uhersku. Tyto revoluční české požadavky a memoranda tajně posílá skrze svého bratra Vladimíra Síse působícího v Sofii. Ten je předával právě velvyslancům jmenovaných zemí. Vedle memoranda rozšiřuje například i mapu Československé republiky. Aby František Sís mohl aktivně pracovat v Maffii a byl zbaven neustálého pronásledování rakouskou policií a aby nemusel narukovat, prodělal fingovanou opereraci slepého střeva (jednu skutečnou již ovšem měl v té době za sebou). Svoji činnost pak vedl z místností Vinohradské nemocnice.

V roce 1915 se aktivističtí poslanci v čele s dr. Fiedlerem zmocňují Národních listů, kde se tvoří politický orgán české základny pro válečnou rakouskou politiku a vzniká prorakouská Národní strana, jež hájí poslání říše. Jediný tradiční pronárodní deník tak přestává být skutečně národní.

Proto v tomto roce zakládá František Sís časopis Národ, jenž jako jeden z mála skutečně hájí zájmy českého národa a bojuje za utvoření samostatného českého státu. A jen díky redakčnímu kruhu okolo "Národa" mohla být dokončena započatá práce na vzniku ČSR.

Po amnestii K. Kramáře a Aloise Rašína (v červenci roku 1917) se Kramář vrací do správní rady Národních listů a žádá odstoupení většiny členů správní rady. Dne 15. 10. 1917 po několika jednání skutečně došlo k rezignaci a byla ustanovena nová správní rada v čele s Kramářem, A. Rašínem a J. Metelkou. Po dvou letech se tak opět Národní listy stávají listem národního programu. Do redakce přicházejí lidé okolo "Národa" a F. Sís se stává šéfredaktorem Národních listů.

Později, po vzniku ČSR, se Sís aktivně zapojuje i do práce politické, již v Československé národní demokracie, kde však působil hlavně v jejím radikálním křídle (Radikální národní demokracie). V roce 1933 se stává dokonce členem sedmnáctičlenného předsednictva Národní demokracie. Mezitím se stal z šéfredaktora ředitelem Národních listů.

V roce 1919 patřil k zakládajícím členům první poválečné zednářské lóže, nazvané Národ. 15. 6. 1919 byl povýšen do 33° a stal se velmistrem.

Po roce 1930, kdy prodělal první z několika mrtvic, postupně ustupuje jak od práce politické, tak i žurnalistické. Jeho nemocné tělo již nedovoluje přespříliš aktivity a tak Sís píše již pouze symbolicky do novin a spíše se soustředí na svoji knihu vzpomínek.

František Sís skoro až symbolicky jako jeden z nejaktivnějších stavitelů samostatné ČSR umírá v předvečer okupace v roce 1938 v Praze.

Externí odkazy

Osobní nástroje