Alfréd Bartoš

Z Metapedia

Přejít na: navigace, hledání

Alfréd Bartoš (*23. 9. 1916, Vídeň - † 21. 6. 1942, Pardubice) byl český voják, jeden z nejvýznamnějších příslušníků československého protinacistického odboje za druhé světové války. Působil jako velitel výsadku SILVER A, jehož úkolem bylo navázat přerušené spojení s Londýnem a jenž spolupracoval mj. se skupinou ANTHROPOID, která provedla atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Obsah

Dětství a mládí

Narodil se ve Vídni Adolfu Bartošovi a Antonii Bartošové, za svobodna Kuželové. Po skončení první světové války se rodina přestěhovala do Sezemic u Pardubic. Rodina se rozpadla a Alfréd, jediné dítě manželů Bartošových, žil s matkou, přesto se pravidelně stýkal i s otcem. Vychodil měšťanku v Sezemicích a pokračoval dále na reálné škole v Pardubicích, kde patřil k výborným žákům (maturitní zkoušku složil s vyznamenáním). Stejně úspěšně absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, kterou ukončil jako poručík jezdectva. Až do vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava působil u 8. jezdeckého pluku v Pardubicích.

Působení ve Francii

V květnu na řádný pas odcestoval do Francie, kde nejprve pracoval na konzulátě v Paříži, v červnu vstoupil do Cizinecké legie a působil v Sousse v Tunisu u 1. jezdeckého pluku až do vypuknutí druhé světové války, kdy se vrátil do Francie a vykonával službu jako druhý pobočník velitele 2. pěšího pluku. Bojů na frontě se zúčastnil jako zpravodajský důstojník.

Pobyt ve Velké Británii a výsadek v Protektorátu Čechy a Morava

Po kapitulaci Francie (22. června 1940 v Compiégne) odplouvá na lodi ROD el FARAG do Anglie, kde je zařazen jako velitel čety u 1. roty 2. pěšího praporu. Přihlásil se k plnění zvláštních úkolů ve vlasti. Po absolvování výcviku byl jmenován velitelem výsadku SILVER A (on, Josef Valčík, Jiří Potůček). Po několika nezdařených pokusech (29. října, 7. listopadu, 30. listopadu) byl výsadek úspěšně proveden spolu s účastníky výsadků SILVER B (Jan Zemek a Vladimír Škácha) a ANTHROPOID (Jozef Gabčík a Jan Kubiš). Hlavním úkolem výsadku SILVERu A bylo udržování spojení s Anglií a předávání důležitých zpráv o dění doma pomocí vysílačky (krycí jméno Libuše). Přestože sníh ztížil poznání terénu a byli vysazeni trochu jinde (a při přistání se ztratil Josef Valčík), rychle se zorientovali a na domluvených bodech se spojili. Skupina SILVER A operovala hlavně na Pardubicku, kde se mohla opřít hlavně o rozsáhlou síť ilegálních spolupracovníků, kteří se o výsadkáře nejen starali, ale i dodávali cenné informace očekávané v londýnském ústředí (např. i pardubický hoteliér Arnošt Košťál). Spojení s Londýnem se podařilo navázat velice brzy, již v noci ze 14. na 15. ledna 1942 a to díky zkušenému radiotelegrafistovi Jiřímu Potůčkovi. Při své misi v protektorátu si Bartoš stejně jako celý výsadek SILVER A si počínal velice obratně a dosáhl mimořádných úspěchů. Jedním z nich bylo navázání kontaktu se štábním kapitánem Václavem Morávkem, posledním unikajícím členem složky Obrany národa, gestapem s respektem nazývané ,,Tři králové českého odboje“. Bartoš se o toto spojení snažil dlouho a bezvýsledně, až se to v březnu 1942 podařilo a Londýnu byly předány Morávkovy depeše s informacemi od dvojího agenta A-54 Paula Thümmela, který byl tou dobou už pod stálým dohledem gestapa. Nadporučík Alfréd Bartoš zároveň předal štábnímu kapitánu Morávkovi fotografie parašutistů ku zhotovení nových falešných dokladů, avšak druhý den, 21. března 1942, spáchal Václav Morávek sebevraždu u Prašného mostu při pronásledování gestapem. Zemřel tak jeden z nejstatečnějších bojovníků československého domácího odboje.

,,Pod kapitánem Bartošem jsem za první republiky sloužil dva roky. Byl to vynikají velitel, za něhož bychom i dýchali. Tvrdý, spravedlivý, ale zároveň lidský.“ vzpomíná spolupracovník parašutistů Alois Denemarek (90), jemuž nacisté kvůli kontaktům s výsadkáři vyvraždili celou rodinu.

Alfréd Bartoš se podílel na zlikvidování jednoho z nejmocnějších nacistických představitelů Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora. Pod Bartoše totiž spadali všichni parašutisté, které vyslal Londýn do nacisty obsazeného protektorátu (tedy i rotmistři Jozef Gabčík a Jan Kubiš ze skupiny ANTHROPOID, kteří 27. května 1942 provedli atentát na Heydricha), a on jejich činnost koordinoval.

Úspěšnou činnost skupiny SIVER A přervala až zrada Karla Čurdy z výsadku OUT DISTANCE, který gestapo informoval o úkrytech parašutistů a tím ohrozil životy i všech, jež jim pomáhali. Konkrétně u rodiny, která Alfréda Bartoše ukrývala, se našly jeho červené desky se spisy o všech odbojářích, kteří pomáhali SILVERu A. Alfréd Bartoš se zastřelil 21. června 1942 v pardubických ulicích v bezvýchodné situaci, kdy na něj gestapo nastražilo léčku a jemu se nepodařilo se prostřílet. Zemřel až následující den. Spáchal sebevraždu, aby nepadl do rukou nepřátel.

Význam parašutistů pro český národ

Činnost parašutistů byla velice významná a měla podobně jako činnost legionářů za první světové války veliký význam pro československý odboj. Komunistická propaganda zdůrazňovala pouze strašlivou odvetu nacistů za likvidaci Reinharda Heydricha, která následovala po zradě Karla Čurdy a objevení vysílačky - vyhlazení obcí Lidice a Ležáky, avšak už zamlčovala, že vzápětí po atentátu odstoupily západní mocnosti od mnichovské dohody, jež okleštila Čechy a Moravu o jednu třetinu jejich území. Alfréd Bartoš byl za svou statečnost oceněn mnoha vyznamenáními (často in memoriam). Bohužel komunisté odvahu těchto lidí nedokázali ocenit a své národní hrdiny, kteří obětovali své životy pro vlast, jen špinili.

Zdroje informací

  • BURIAN, M. Atentát. Operace ANTHROPOID 1941-1942. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2002. 95 s.

Externí odkazy

Osobní nástroje