Moře hojnosti

Moře hojnosti je rozsáhlý čtyřdílý epos z roku 1970, poslední dílo japonského spisovatele Jukio Mišimy. Bezprostředně po dokončení tohoto díla se jeho autor pokusil o státní převrat a po jeho neúspěchu spáchal sebevraždu. Česky kniha doposud nevyšla.

Obsah díla

První díl Moře hojnosti, román Jarní sníh, přenáší čtenáře do Tokia roku 1912, kdy se začínají objevovat první příznaky eroze tradičních vůdčích vrstev společnosti. Ta je zosobněna nově příchozími z venkovských oblastí, hrozivými protivníky s nezměrnou vitalitou, disponujícími navíc značnými finančními prostředky a vyzývajícími tak starobylou šlechtu k boji o společenskou a politickou moc. Dva další romány (Prchající koně a Chrám zkázy) pak provázejí čtenáře meziválečným a poválečným Japonskem; prudké společenské změny a hospodářský pokles vedou k politickému násilí a vraždám a z nastalého chaosu vystupuje nová generace fanatických vůdců, kteří zavedou Japonsko do války. Po jejím skončení už v novém Japonsku není žádného místa pro hledání krásy a duchovna. Poválečná éra je dobou ponížení. Poslední část, Rozpad anděla, je Mišimovou apokalyptickou vizí moderního Japonska, které se podle něj změnilo v měsíční krajinu. Smysl japonských tradic, samurajský ideál, smysl zenbuddhistické filozofie a estetiky, vše bylo pošlapáno, zneuctěno a zpochybněno a tím i morální a kulturní síly, které po staletí živily japonský národ a nakonec i svět. Na vině je západní modernizace a v Mišimově Japonsku, jak je vykresluje ve svém vrcholném díle, lze narazit na příslušníky západní civilizace jedině v groteskně pokroucené, karikované podobě.