Lev Borský

Lev Borský (2. září 1883, Kolín - říjen 1944, Osvětim), vlastním jménem Leo Bondy, byl český publicista, politik, účastník prvního odboje, židovského původu.

Před první světovou válkou patřil do řad státoprávních pokrokářů, kteří jako jedni z mála již tehdy volali po samostatnosti zemí Koruny české. Jejich program za války převzal zahraniční odboj, vč. ČsNR T. G. Masaryka, který před válkou boj za samostatnost rozhodně odmítal. V časech meziválečné republiky L. Borský patřil k tzv. integrálním nacionalistům, sdruženým zejména okolo časopisů Národní myšlenka a Fronta. Řadil se k propagátorům silné zahraniční a branné politiky a byl skeptický k mezinárodním smlouvám, odzbrojování a vůbec ke schopnosti Společnosti národů řešit mezinárodní krize. Tím se přirozeně dostal do opozice vůči hradní a vládní politice.

Zahynul v koncentračním táboře, kde se ocitl pro svůj původ.

Dílo

Bedřich Nietzsche, vývoj jeho filosofie, 1912

Dohodové veřejnosti, 1915

Před válkou o válce, 1920

Z civilního generálního štábu, 1924

Znovudobytí samostatnosti, 1928, 1929

Vůdcové lidstva a jeho svůdci. Základy biopolitiky, 1935.