Vítěz, který prohrál

Vítěz, který prohrál je biografická studie autorů Antonína Klimka a Petra Hofmana o generálu Radolu Gajdovi.

Obsah

Autorům se díky čerpání z archivu Kanceláře prezidenta republiky, dobových tiskovin a zachovaných soukromých korespondencí různých politiků podařilo podat detailní popis života tohoto vojáka a politika. Kniha popisuje jeho dětství, studia a následnou dráhu člena československých legií v Rusku, kdy jsou zde podrobně popisovány boje o magistrálu, za které si vysloužil přízvisko „král Sibiře“. Autoři věnují pozornost téměř každému dni těchto vzájemných měření sil mezi rudou armádou a legiemi. Kniha zde dále popisuje i jeho dočasné poválečné působení v Kolčakových službách, které mu pak někteří nacionalisté zazlívali, jeho následný návrat do již samostatné republiky, po kterém se stal příslušníkem Československé armády, kde ve dvacátých letech krátký čas působil ve funkci náčelníka generálního štábu.

Autoři v knize podávají čtenáři i obraz tajné hry Moskvy, která vyústila ve známou tzv. Gajdovu aféru. Jsou zde popsány intriky „hradní kliky“ a nenávist, kterou vůči Gajdovi chovali Masaryk i Beneš. Kniha nám přibližuje také nestabilitu tehdejší politiky, kdy ve dvacátých letech hrozilo násilné převzetí moci hned ze tří táborů – ze strany komunistů, demokratů a nacionalistů. Popisuje tehdejší nacionalistické a fašizující proudy, které měli podporu i některých členů sokolských obcí.

Kniha se dále věnuje popisu politické činnosti samotného Gajdy, jeho vztahů s Kramářem, Stříbrným a dalšími politiky. Autoři nám v ní popisují průběh nezdařeného tzv. Židenického puče a jeho důsledky. Zajímavá je část, která popisuje chmurnou náladu v období roku 1938. Životní příběh generála Gajdy zde končí popisem doby za tzv. druhé republiky, II. světové války a následným obviněním Gajdy z kolaborace, kdy je po dvouleté vyšetřovací vazbě propuštěn na svobodu. Gajda zanedlouho potom umírá.

Kniha je doprovázena různými fotografiemi a obrázky, dále popisuje průběhy soudních líčení Gajdy a jiných členů NOF, ale i jiných politiků, jako například Stříbrného, a obsahuje výroky různých politicky činných osob a úryvky z projevů různých členů NOF.