Roman Dmowski

Roman Dmowski (9. srpna 1864 Varšava - 2. ledna 1939 Drozdowo) byl polský politik a státník, spoluzakladatel a ideolog polské Národní demokracie.

Roman Dmowski byl zakladatelem a čelným ideologem polského nacionalistického hnutí. Narodil se 9. srpna 1864 ve vsi Kamionek, jež se nachází nedaleko Varšavy, ve velmi chudé, i když šlechtické rodině v době, kdy bylo Polsko rozděleno mezi tři velké mocnosti – Rusko, Prusko a Rakousko. Studoval gymnázium ve Varšavě, kde již v té době založil tajnou studentskou organizaci Strážnice. Ještě během studií vstoupil do tajného Svazku polské mládeže (Zwiazek Mlodziezy Polskiej), v němž velmi rychle zaujal jedno z čelných míst. V roce 1889 se stal také členem Polské ligy (Liga Polska). Roku 1891 zorganizoval velkou manifestaci varšavských studentů, za což si odseděl půl roku v carském vězení, než byl na kauci propuštěn. Po svém propuštěni se zasadil o rozpuštění Polské ligy, na jejímž místě vznikla Národní liga (Liga Narodowa). Úkolem této tajné skupiny byla především tvorba ideového programu pro budoucí chystané organizace. Po této reorganizaci vydal Dmowski zásadní knihu Naše vlastenectví, v níž vůbec poprvé zformuloval ideové zásady polského nacionalismu: proti rozdělení na třídy, jak je prosazovali polští socialisté v čele s Piłsudskim, postavil myšlenku národní a přitom všepolskou, což znamenalo, že zahrnovala všechny tři části rozděleného Polska.

Za starou záležitost s organizováním manifestace byl ještě v roce 1893 vypovězen do ruského vyhnanství, o dva roky později však uprchl do Lvova, kde se ujal redakce Všepolského přehledu, nejvýznamnějších ideových národních novin v letech 1895-1905.

Národně demokratické hnutí se pod vedením Dmowského stalo jednou z nejvýznamnějších složek polského politického života na přelomu 19. a 20. století. Ústředním bodem programu Národní ligy byla snaha o politickou činnost, jež by dokázala spojit Poláky v boji za vlastní národní zájmy. K tomu bylo zapotřebí dát vzniknout politické straně na čistě legální bázi. Národní lize se to také po značné snaze podařilo, takže roku 1897 skutečně vznikla Národně demokratická strana.

Roku 1902 vydal Dmowski svou další knihu, Myšlenky moderního Poláka, jež si pro polské vlastence uchovala i po sto letech platnost a jež je mezi nimi dodnes velmi ctěna: Dmowski v ní vysvětluje, jaké povinnosti má každý Polák vůči své vlasti a jak by se s nimi měl vyrovnávat.

Blížila se rusko-japonská válka a polská politická scéna začínala vřít. Piłsudski se pokoušel vyvolat protiruské povstání, do nějž se měli podle jeho plánů zapojit také Japonci. Dmowski si uvědomoval nebezpečí plynoucí z tohoto plánu natolik, že se osobně vydal do Japonska, aby jej překazil. To se mu také podařilo. Využil posléze slabosti poraženého Ruska a s chladným rozmyslem se přiklonil na jeho stranu. Jeho kniha Německo, Rusko a polská otázka z roku 1908 (téhož roku vyšla v Praze také česky), v níž analyzoval postavení Polska mezi oběma mocnostmi, vyvolala svou chladnokrevnou kalkulací bez zastírání skutečností u části polské veřejnosti velký šok; její závěry se však později zcela naplnily. V průběhu 1. sv. války založil Dmowski v Paříži Polský národní komitét, jehož členy byli činitelé ze všech tří zabraných částí Polska a jenž se mimo jiné podílel na vzniku polského zahraničního vojska, to mělo roku 1918 přes sto tisíc mužů. Polský národní komitét byl nakonec uznán za představitele Polska. Po první světové válce zastupoval Dmowski Polsko na Pařížské mírové konferenci a za Polsko podepsal Versailleskou smlouvu.

Politická situace v znovuzrozeném Polsku Dmowského příliš neuspokojovala, takže se výrazně angažoval v práci pro polskou pravici. V roce 1922 se stal čestným předsedou Všepolské mládeže a od října do prosince 1923 byl ministrem zahraničních věcí ve vládě W. Witose. Mimo to ovšem nepřestal ani psát: roku 1923 vydal knihu Polská politika a budování státu, v níž shrnoval všechna ta dlouhá léta úsilí polského národoveckého hnutí v boji za nezávislost. V roce 1927 vyšla jeho další velká práce, Církev, Národ a Stát, v níž je jasně vyjádřena Dmowského myšlenka neoddělitelnosti katolické víry od polského národa.

V listopadu 2006 byla Romanu Dmowskému odhalena ve Varšavě socha, jejíž odhalení vyvolalo určité protesty ze strany polské politické a kulturní levice.