Pjotr Nikolajevič Wrangel

Baron Pjotr Nikolajevič Wrangel (15. srpna 1878 – 25. dubna 1928 Brusel) byl ruským bělogvardějským generálem.

Roku 1901 úspěšně ukončil studium na Hornickém institutu v Petrohradě, v roce 1902 však již vstoupil do armády, s níž se jako důstojník zúčastnil rusko-japonské války. Roku 1910 absolvoval na Vojenské akademii generálního štábu.

Za první světové války se účastnil bojů v Prusku a Haliči a byl vyznamenán řádem sv. Jiří 4. stupně za statečnost. Po Říjnové revoluci byl nejprve ve službách Pavla Petroviče Skoropadského, v srpnu 1918 pak vstoupil do bílé Dobrovolnické armády. Nejprve velel jízdní divizi, na jaře 1919 Kavkazské armádě a od prosince 1919 do ledna 1920 celé Dobrovolnické armádě.

Po konfliktu s Děnikinem odjel Wrangel do zahraničí a do Ruska se vrátil až v roce 1920 organizovat vojenské síly na Krymu. Po vojenské porážce zorganizoval evakuaci svých vojsk lodní cestou do Istanbulu.

V roce 1924 založil s dalšími emigranty Ruský vševojenský svaz, který působil politicky na vlády ostatních zemí, ale také podporoval protikomunistický odboj v samotném Sovětském svazu. Jeho paměti, které nazval Zápisky, vyšly v roce 1928 v Berlíně.

Ohledně jeho smrti existují určité nejasnosti. Je možné, že byl v Bruselu otráven sluhou svého bratra, který byl údajně sovětským agentem. Jeho pohřeb se konal v Srbsku.