Pierre Gaxotte

Z Metapedia
Přejít na: navigace, hledání
Pierre Gaxotte

Pierre Gaxotte (29. ledna 1895, Revigny-sur-Ornain - 21. listopadu 1982, Paříž) byl francouzský novinář a historik.

Gaxotte je znám především jako krajně pravicový novinář éry mezi dvěma světovými válkami. Přispíval do L'Action française, od počátku se podílel na vydávání časopisu Je suis partout, který otevřeně vyjadřoval podporu zahraničním krajně pravicovým hnutím: italskému fašismu, španělské Falanze či Degrellovým rexistům. Gaxotte byl až do roku 1937 šéfredaktorem, pak jej ve funkci vystřídal Robert Brasillach. Po volebním vítězství levice v roce 1936 se dikce časopisu vyostřila natolik, že s ním dosavadní vydavatel Fayard přerušil styky a časopis byl prodán. Těsně před druhou světovou válkou byl zakázán definitivně a po jeho obnoveném vydávání (od roku 1941) se Gaxotte do redakce již nevrátil.

Jako historik zpracoval především tematiku Francouzské revoluce, výraznou měrou také přispěl k rehabilitaci doby 18. století v očích francouzské veřejnosti. Roku 1953 se stal členem Francouzské akademie.

Dílo

  • La Révolution française, Paris, Fayard, 1928.
  • Le Siècle de Louis XV, Paris, Fayard, 1933.
  • Frédéric II, Paris, Fayard, 1938.
  • La FRANCE en Face de L'ALLEMAGNE, 1940.
  • La France de Louis XIV, Paris, Hachette, 1946.
  • Histoire des Français, Paris, Flammarion, 1951.
  • Thèmes et variations, Paris, Fayard, 1957.
  • Histoire de France, Paris, Hachette, 1960.
  • Histoire de l'Allemagne, Paris, Flammarion, 1963.
  • L'Académie française, Paris, Hachette, 1965.
  • Frédéric II, roi de Prusse, Paris, A. Michel, 1967.
  • Paris au XVIIIe siècle, Paris, Arthaud, 1968.
  • Mon village et moi, Paris, Flammarion, 1968.
  • Le nouvel ingénu, Paris, Fayard, 1972.
  • Les autres et moi, Paris, Flammarion, 1975.
  • Le blasphème du professeur Piton, Paris, Fayard, 1977.
  • Le purgatoire, Paris, Fayard, 1982.
  • La marquise et moi, Monaco, 1986.