| Metapedia Fundraiser 2018: The Internet is the foremost field in the metapolitical battle of our time. Help us hold down the front. | |||
| |||
Marcel Lefebvre
Marcel Lefebvre (29. listopadu 1905, Tourcoing – 25. března 1991, Martigny) byl francouzský arcibiskup, katolický tradicionalista a zakladatel Kněžského bratrstva sv. Pia X..
Marcel Lefebvre se narodil jako třetí potomek z celkem osmi dětí. Vyrůstal v katolickém prostředí, jeho matka Gabrielle Lefebvre byla členkou III. řádu svatého Františka, a již od mládí byl připravován na kněžskou dráhu. Roku 1923 vstoupil do kněžského semináře. Po ukončení studií byl vysvěcen na kněze a rok působil jako vikář v Marais de Lomme. Posléze působil jako profesor dogmatiky a exegese na semináři v Liberville. Od roce 1934 seminář vedl. Po dvou letech byl pověřen vedení mise v Dangile.
Za 2. světové války působil Marcel Lefebvre v Africe, jeho otec René Lefebvre byl ve Francii zatčen za účast v odboji a posléze zemřel v koncentračním táboře v Sonnenburgu. Marcel Lefebvre byl v roce 1945 povolán zpět do Francie, ale zůstal tam jen 18 měsíců, protože byl jmenován apoštolským vikářem v Dakaru. Po roce působení byl již apoštolským delegátem pro celou francouzsky mluvící Afriku. V roce 1955 se stal prvním arcibiskupem v Dakaru. Během jeho působení v Senegalu výrazně napomohl rozvoji křesťanství v této zemi.
V roce 1962 opustil na přání Jana XXIII. dakarskou diecézi a stal se biskupem v Tulle a titulárním arcibiskupem. Ovšem již po půl roce byl zvolen generálním představeným kongregace Otců sv. Ducha. Velký zlom jeho životě představoval 2. vatikánský koncil, kde se výrazně angažoval na straně tradičních katolíků a proti "protestantizaci" církve. Po koncilu zůstal generálním představeným Otců sv. Ducha, roku 1968 se své funkce pro nemožnost hájit tradiční nauku vzdal. Působil dále jako předseda komise pro africké katechismy.
Ve věku 65 let vypracoval stanovy kněžské sdružení, jehož úkolem je výchova a pastorace kněží. Kněžské bratrstvo sv. Pia X. bylo založeno na svátek Všech svatých v roce 1970. Již od svého založení bylo Bratrstvo kritizováno některými liberály z řad církve, nejvíce asi kardinálem Villotem. V roce svého založení bylo sídlo Bratrstva přesunuto z Freiburgu do Ecônu. Ve Freiburgu se Bratrstvo pokusil zrušit tamní biskup Pierre Mamie, ale toto zrušení nebylo v souladu s církevním právem, jelikož by mohlo být učiněno pouze Vatikánem.
V průběhu let se začalo Kněžské bratrstvo sv. Pia X. šířit do dalších zemí na vysvětilo řadu kněží. V roce 1983 složil Msgre Lefebvre svou funkci a uvedl do ní svého nástupce Franze Schmidbergera.
Jelikož hrozilo, že se nenajde biskup, který by po jeho smrti prováděl kněžská svěcení, žádal Jana Pavla II. o vysvěcení nových biskupů. Všechny jeho návrhy byly zamítnuty, a tak se v roce 1988 rozhodl vysvětit čtyři nové biskupy sám, aby mohli pokračovat v jeho díle. Svěcení se konalo 30. června 1988 za účasti biskupa Castro Mayera jako spolusvětitele a čtyř brazilských kněží, kteří jej doprovázeli. Nově vysvěcení biskupové byli oprávněni pouze udílet svěcení, jurisdikci jim Lefebvre, aby se nedopustil schizmatu, nepředal.
Tato svěcení vyvolala vleklý spor o tom, že zda je Kněžské bratrstvo sv. Pia X. ve schizmatu s katolickou církví a zda došlo k exkomunikaci ipso facto Marcela Lefebvra či nikoliv.
