Louis-Jacques-Maurice de Bonald

Louis-Jacques-Maurice kardinál de Bonald (30. října 1787 - 25. února 1870) byl francouzský kardinál.

Narodil se jako čtvrtý syn vikomta de Bonald. Studoval v Saint-Sulpice a na kněze byl vysvěcen roku 1811. Působil v Římě jako sekretář arcibiskupa de Presigny, jenž byl po Restauraci pověřen Ludvíkem XVIII., aby se Svatým stolcem dojednal nový konkordát. Po obnovení puyské diecéze (1823) se stal jejím prvním biskupem a na tomto místě působil 16 let. Roku 1839 získal úřad lyonského arcibiskupa. V roce 1841 jej papež Řehoř XVI. jmenoval kardinálem. Roku 1852 se po přijetí nové ústavy stal z moci svého úřadu také senátorem.

Bonaldova církevní kariéra byla dlouhá a přežila řadu francouzských režimů. Ačkoli byl vychován přísně legitimisticky, přivítal v roce 1848 revoluci a vznik republiky, v níž spatřoval možnost posílit vliv církve na společnost. V roce 1851 prosazoval udržení moci Říma i za cenu použití vojenské síly.