Kosovská osvobozenecká armáda

Kosovská osvobozenecká armáda (albánsky: Ushtria Çlirimtare e Kosovës) (UÇK) je polovojenská, povstalecká skupina kosovských Albánců, vzniklá v srbské provincii Kosovo.

Počátky UÇK

Název „Kosovská osvobozenecká armáda“ (UÇK) se poprvé objevil v roce 1992, kdy se tato nově vzniklá teroristická organizace přihlásila k brutální vraždě dvou srbských policistů v Kosovské Drenici. V roce 1995 zaútočila UÇK v počtu několika desítek bojovníků na srbský uprchlický tábor na severu Kosova, kde byli umístěni srbští utečenci, kteří byli vyhnáni po bojích srbských a muslimských jednotek z Bosny. Po této události následovala lavina útoků na Srby, Cikány a Albánce loajální k federální vládě. UÇK tak získala konkrétní obrysy.

Bělehradská vláda však na teroristické útoky UÇK zareagovala s velkou tvrdostí. Její zákroky na území Kosova měly však přesně opačný efekt, než původně polovojenské jednotky zamýšlely – vehnaly do otevřené náruče teroristické UÇK tisíce členů, kteří pokračovali v etnických čistkách všeho nealbánského na území Kosova. V té době došlo skutečně k „válečným zločinům“ ze strany Srbů – jejich příčinou však nebyli příslušníci srbské armády či policie, ale polovojenské jednotky dobrovolníků, na jejichž činnost neměly oficiální orgány Srbska jakýkoli vliv.

Politická orientace UÇK

Podrobnější zkoumání dlouhodobějších politických cílů UÇK dává této teroristické organizaci punc originality: Politická orientace UÇK je nejasná, ale podle zpravodaje listu New York Times Chrise Hedgese vychází UÇK zejména z rodinných klanů, které aktivně podporovaly za druhé světové války italský fašismus, anebo bojovaly v albánské divizi SS Skanderbeg. Druhou skupinu tvoří příznivci někdejšího albánského stalinistického diktátora Envera Hodži, kteří většinou studovali na prištinské univerzitě – na té univerzitě, která se stala centrem kosovsko-albánských stalinistů. Třetí skupinu tvoří podle Jerryho Sepera z listu The Washington Times přívrženci islámského fundamentalismu, napojení na podobné kruhy v Bosně a Hercegovině a na známého saudského milionáře Usamu bin Ládina, který poskytuje UÇK značné finanční prostředky. Konečně poslední čtvrtou složkou UÇK jsou lidé, podle shodného názoru amerických činitelů i evropského objektivního tisku, úzce spolupracující s albánskou narkomafií v Evropě. Ta za ochranu UÇK poskytovala této organizaci více než štědré finanční prostředky. Zvláštností je jednota, s kterou přistupují všechny tyto frakce k jedné problematice, a tou je téma Velké Albánie zahrnující Kosovo, část Černé Hory a Řecka a Makedonii.

Vedení a velitelé UÇK

Během existence UÇK se v jejím vedení vystřídalo několik vůdců - z nichž většina po svém odstoupení z funkce byla zastřelena. Posledním a asi nejznámějším vůdcem UÇK byl Hashim Thaci, jež podle listu New York Times nechal v rámci čistek postřílet řadu kolegů-osvoboditelů, přičemž se sám poprav aktivně účastnil. Hashim Thaci je velkým přítelem například bývalého generálního tajemníka NATO George Robertsona či bývalé ministryně zahraničí UÇK Madeleine Albrightová.

Dále v UÇK fíguroval tiskový mluvčí Jakup Krasniqi, jenž tvrdil, že jedinou ideologií UÇK je “albánství” a který jako první již v roce 2000 mluvil o tom, že kosovští Albánci budou ignorovat rezoluci OSN č. 1244 s tím, že samostatné Kosovo bude základem pro albánskou okupaci Černé hory a Makedonie za účelem vytvoření „Velké Albánie“

UÇK a NATO

Podle zpravodajského analytika Johna Whitleyho začaly Spojené státy tajně podporovat UÇK prostřednictvím CIA a německé tajné služby BND, když členové UÇK dostali německé uniformy, východoněmecké zbraně a byli částečně financovány z prodeje drog. CIA pak zajistila jejich výcvik a vybavení v Albánii.

Nynější podpora Washingtonu, Bonnu a Londýna UÇK způsobila, že umírnění kosovští Albánci jako Ibrahim Rugova byli zatlačeni do pozadí.

UÇK měla být podle plánu přetvořena na civilní policii - tento plán byl dokončen a civilní policejní sbory pak pokračovaly pod apatickým dohledem KFOR ve vraždění a vyhánění všeho nealbánského z Kosova. UÇK se rozdělila do několika dalších částí - podle zeměpisné lokace a působila pod různými názvy v jižním Srbsku (okolí Preševa) a v oblasti makedonských hranic s Kosovem, kde terorizovala místní obyvatelstvo. V současné době se má za to, že z Kosova jsou pašovány zbraně buňkám UÇK v Makedonii s cílem vyvolat násilnosti v této balkánské zemi a její připojení ke Kosovu.