Jan Vrzalík

Jan Vrzalík

Jan Vrzalík (1904 – 1971, Strakonice) byl český nacionalista, významný člen Vlajky a středoškolský učitel dějepisu.

Vystudoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a historii na Karlově univerzitě v Praze, kde byl mj. žákem i Josefa Pekaře. Po studiu se živil jako středoškolský profesor dějepisu (v Praze a posléze ve Strakoncích). Politicky se nejprve angažoval v mládežnické organizaci Národní obce fašistické a byl i spoluzakladatelem hnutí Vlajka. Angažoval se zejména při obhajobě Rukopisů královédvorského a zelenohorského.

Za okupace se stal členem ústředního výboru Národního souručenství a ostře vystupoval proti Vlajce vedené Janem Rysem. Emanuelem Moravcem byl v roce 1942 suspendován z místa středoškolského profesora bez nároku na penzi. Koncem roku 1944 onemocněl zánětem očních nervů, a protože mu byl po válce zakázán léčebný pobyt ve Švýcarsku, zcela oslepl. Od roku 1948 byl několikrát vyšetřován Státní bezpečností, v roce 1960 byl odsouzen ke dvěma a půl rokům vězení.

Dílo

Stručné poučení o nepadělaných rukopisech, Československá společnost rukopisná, 1936