Enoch Powell

John Enoch Powell (16. 6. 1912 - 8. 2. 1998) byl britský politik, lingvista, spisovatel, voják a básník.

Enoch Powell se narodil a vyrostl v Birminghamu jako syn v učitelské rodině. Již v mládí vynikal svou vysokou inteligencí a stal se vynikajícím studentem latiny a staré řečtiny. Své vysokoškolské vzdělání získal na Cambridžské univerzitě. Ve věku 25 byl jmenován profesorem řečtiny na australské Sydney University. Mezi jeho žáky patřil i budoucí ministerský předseda Austrálie Gough Whitlam. Během svého pobytu v Austrálii s velkým znepokojením sledoval britskou politiku appeasementu a také s ní veřejně vyjadřoval svůj nesouhlas. Po vypuknutí druhé světové války se vrátil Powell do Velké Británie. Během války sloužil v Královském Warwickshirském regimentu.

V roce 1949 se stal členem anglikánské církve a o rok později vstoupil do Konzervativní strany, za níž byl ve volbách v témže roce ve volebním obvodu Wolverhampton jihozápad zvolen poslancem britského parlamentu. Jako člen parlamentního výboru, který měl na starosti Suezský kanál, nesouhlasil se stažením britských vojsk od něj, protože to považoval za projev slabosti, který dá záminku k úvahám, že Británie není již schopna tuto část světa kontrolovat. V roce 1954 se však britská vojska stáhla a již v roce 1956 byl kanál znárodněn Egyptem. Powell se stavěl kriticky k pokusům o jeho znovudobytí, protože byl přesvědčen, že Británie již nemá prostředky být světovou velmocí.

V roce 1965 Powell kandidoval ve vnitrostranických volbách, ale skončil až třetí za Edwardem Heathem, který jej ve svém stínovém kabinetu obsadil na post ministra obrany. Powell byl známý svými rétorickými dovednostmi a často přednášel různé veřejné projevy. V sobotu 20. dubna 1968 měl v Birminghamu svou slavnou "Řeč o proudech krve", ve kterém varoval publikum před pokračující imigrací ze zemí Commonwealthu do Británie. Projev samotný nebyl o imigraci, ale o tehdy labouristickou vládou navrhované antidiskriminační legislativě, která kriminalizovala rasové předsudky v určitých oblastech života. Powell označil tuto legislativu za urážející a nemorální.

Svým projevem si získal obrovskou řadu odpůrců, avšak i příznivců. Jeho popularita přispěla k překvapivému vítězství Konzervativní strany ve volbách v roce 1970. Daily Express označil v roce 1972 Powella za nejpopulárnějšího britského politika na venkově. Powell učinil pokus stát se vůdcem strany, ale procento hlasů v jeho prospěch dosáhlo sotva dvoumístných cifer. V té době již vystupoval výrazně také proti evropské integraci.

Levicoví kritici Powella promptně označovali za fašistu a netolerantního extremistu. Tato směšná obvinění však padají ve chvíli, kdy si uvědomíme, že Enoch Powell byl například poměrně opatrný v otázce trestu smrti, vcelku smířlivý vůči homosexuálům a měl z tehdejšího pohledu velmi provokativní názory na manželské rozvody.

Související články

• Enoch měl pravdu