Alois Jirásek

Z Metapedia

Přejít na: navigace, hledání
Reliéf Alois Jirásek v Olomouci

Alois Jirásek (23. srpna 1851 Hronov12. března 1930 Praha) byl český prozaik a dramatik, autor řady historických románů, představitel literárníhorealismu a poslanec a senátor za Československou národní demokracii.

Obsah

Život

Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Otec byl původně tkalcem a později pekařem. Navštěvoval německé piaristické gymnázium v Broumově, české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii. Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu.

Potom přesídlil do Prahy, kde pokračoval v pedagogické práci i v literární činnosti. Obnovil osobní styky s Mikolášem Alešem, s nímž sdílel obdobné umělecké představy a plány, a se spisovateli lumírovského kruhu (Josefem Václavem Sládkem, Jaroslavem Vrchlickým a Josefem Thomayerem), navázal přátelství se Zikmundem Wintrem a Karlem Václavem Raisem, trvalé kontakty měl také s mladší generací (Jofem Svatoplukem Macharem, Jaroslavem Kvapilem a Zdeňkem Nejedlým). Od roku 1909 byl v penzi a věnoval se výhradně literatuře. Z Prahy často zajížděl do rodného Hronova, ale též podnikal studijní cesty do míst, kam umisťoval děj svých děl.

Ve shodě s charakterem svého celoživotního díla jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 Manifest českých spisovatelů, významné prohlášení podporující politické úsilí o státní samostatnost českého národa.

Po vzniku Československé republiky se nejprve poslancem a posléte senátorem za Národní demokracii a ve funkci setrval, dokud mu ji neznemožnila, stejně jako literární činnost, nemoc. Zemřel v Praze 12. března 1930, ale pohřben byl v rodném Hronově.


Dílo

Literární dráhu Jirásek zahájil veršovanou tvorbou v národním a vlasteneckém duchu. Svoje prózy pak zaměřoval na realitu soudobého venkova. Začínal v 70. letech 19. století, přímo za časů ruchovců, literárně činný byl však ještě ve 20. letech 20. století.

Jeho prvním větším literárním pokusem byla rozsáhlejší historická povídka Skaláci (1875). Posledním dílem se stal nedokončený román Husitský král.

Více než 50 let psal povídky (Povídka z hor, 1878, Z bouřlivých dob, Rozmanitá próza).

Rozpětí Jiráskova historického záběru je obdivuhodně široké. Zahrnuje období bájné, předdějinné (Staré pověsti české, které pro svou veršovanost úspěšně vstoupily do četby pro děti a mládež). Podobně šťastný osud měly méně rozsáhlé balady, idyly a romance, vyhledávané dodavateli, ilustrátory a potom i filmovými tvůrci (Filosofská historie. 1878, Maryla, 1887, Zahořanský hon, 1889, Balada z rokoka, 1905).

První cyklus doby pobělohorské v jednosvazkových příběhů komponovaných v duchu novel (Skaláci, 1875, Skály, 1887, Poklad, 1885, Na dvoře vévodském, 1881). Napsal dobrodružný román V cizích službách (1885) a povahopisný obraz Psohlavci. Hlavní postavy reprezentují časové myšlenky, postavy epizodické utvářejí místní prostředí v jeho všednodennosti.

Druhý cyklus obrazů z českých dějin má ráz románových epopejí a kronik. Obsáhly proměny Čech od počátků husitství po jeho konec (v rozsáhlých románech Mezi proudy I–III, 1891, Proti všem, 1894, Bratrstvo I–III, 1900–1909), tlak rekatolizace (Temno, 1915), vzestup Čech od sklonku 18. století po 1848 (F. L. Věk I–V, 1890–1907, U nás I–IV, 1897–1904). Husitský král I–II, 1920–1930, o panování Jiřího z Poděbrad zůstal nedokončen.

Úspěšné divadelní hry ze současné vesnice přispívali k prosazování realismu na jevišti (Vojnarka, 1891, Otec, 1895). Hry historické (Emigrant, 1898, tzv. trilogie tří Janů: Jan Žižka, 1903, Jan Roháč, 1904 a Jan Hus, 1911). Trvalou součástí repertoáru domácích divadel se stala pohádkově laděná hra Lucerna, 1905.

Jirásek se účastnil redigování časopisu Zvon.

Celková charakteristika díla

Ve svých žánrově rozmanitých pracích podává tak podstatný průřez téměř celými českými dějinami, s důrazem ovšem na ty jejich úseky, z jejichž obrazům lze vytěžit důležité poznání minulosti i její odkaz na přítomnosti. Tyto široké obrazy se zajímají o rozrůzněnost hromadných hnutí i o morální příčiny jejich rozpadu.

Vyrovnaného dojmu dosahuje už tím, že jeho postavy většinou neznají životní krajnost a že nám je vykresluje s umírněnou pozorností k jejich zevnějšku i nitru. Nabývají sice vlastní tváře jako jedinci, ale přinejmenším stejnou měrou jsou představiteli své společenské vrstva součástí lidského kolektivu. Vedle bouřlivosti lidských osudů, válečných vichřic a chodů dějin se u Jiráska vyskytuje poklid a idyla, vedle společenských rozporů snaha o stmelování lidí do blízkého společenství, o názorovou snášenlivost a lidské porozumění. Autor nezastírá existenci dobrých lidí, nepoctivosti, zrady a zla.

Jirásek si získal úspěchy také jako dramatik. Napsal 12 her, jejichž premiéry byly vesměs vždy uváděny v Národním divadle. V největších rolích Jiráskových dramat s oblibou vystupoval Eduard Vojan. Většina her se ostatně udržela na repertoáru českých divadel dodnes. Jiráskovy historické romány a povídky byly vesměs vnímány na pozadí soudobého boje o národní i státní samostatnost. Po Jiráskovi byl pojmenován i největší český festival amatérského divadla Jiráskův Hronov. Jirásek se stal nejpopulárnějším českým autorem historické beletrie.

Málokterý český spisovatel se setkal s tak nekritickým obdivem a zároveň i s tak pohrdlivým odsouzením jako Alois Jirásek. Krom rozvláčnosti mu bylo, ač bylo jeho dílo podloženo studiem historických pramenů, vyčítáno idealizování historie. V těžkých dobách obou světových válek měly Jiráskovy romány velký význam pro povzbuzení českého národa.

Próza

Nejstarší období

  • Staré pověsti české – soubor pověstí od praotce Čecha, přes dobu knížat, husitství až po Bílou Horu

Husitství

  • Mezi proudy – líčí počátky husitského hnutí, spory krále se šlechtou a duchovenstvem, vystupují zde historické postavy – Jan Hus, Jan Žižka, Václav IV., arcibiskup
  • Proti všem – líčí vrchol husitského hnutí, stavbu Tábora,Zikmundovo tažení do Čech, bitvu na Vítkově
  • Bratrstvo – třídílný román o úpadku husitství po bitvě u Lipan a odchod husitských vojsk na Slovensko pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa
  • Husitský král – hlavní postavou je Jiří z Poděbrad, autor ho ukazuje jako silného panovníka

Doba pobělohorská

  • Temno – doba útlaku českého národa
  • Psohlavci – román ze 17. století; Chodové pod vedením Jana Koziny usilují o obnovení chodských výsad, odboj je potlačen a Jan Sladký – Kozina – popraven
  • Skály, Skaláci – o selské vzpouře roku 1777 na Náchodsku

Obrození

  • F. L. Věk – pětidílný román, hlavní hrdina František Ladislav Věk – kupec z Dobrušky, vlastenec; cílem bylo ukázat jak probíhá proces národního obrození v Praze (proud vědecký) a v Dobrušce (proud lidový); historické postavy: Václav Thám a Kramerius
  • U nás – čtyřdílná kronika odehrávající se na Náchodsku, hlavní hrdina kněz – buditel
  • Filosofská historie – o životě studentů v Litomyšli a o bojích v Praze 1848

Divadelní hry

Historická dramata

Tzv. trilogie tří Janů:

  • Jan Hus
  • Jan Žižka
  • Jan Roháč

Další historické hry:

  • Kolébka – veselohra, odehrává se v době Václava IV.
  • M. D. Rettigová – veselohra věnovaná památce vlastenecké autorky a kuchařky
  • Gero – tragédie, hledá příčiny záhuby polabských Slovanů

Ostatní divadelní hry

  • Lucerna
  • Vojnarka
  • Otec

Externí odkazy


Tento text či jeho část pochází z encyklopedie Wikipedie, kde je pod licencí GFDL. Původní článek je zde a jeho historie zde.
Osobní nástroje