Albrecht z Valdštejna

Z Metapedia

Přejít na: navigace, hledání

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (14. září 1583 - 25. února 1634) byl český šlechtic, voják a politik.

Dětství a mládí

Narodil se na tvrzi Heřmanicích, rodičovském sídle, otci Vilémovi a matce Markétě, rozené Smiřické. Mládí Albrechta nebylo příliš snadné: ve dvanácti letech osiřel a spolu se svými dvěma sestrami byl svěřen do péče poručníků.

Vzdělání získává Albrecht z Valdštejna nejprve ve škole Jednoty bratrské, poté tráví nějaký čas u jezuitů v Olomouci a posléze dva roky na luteránské latinské škole ve slezském Goldbergu. Na jaře roku 1599 pak začíná studovat na oficiální norimberské luteránské akademii v Altdorfu - studia ale nedokončí, po roce je ze školy, pro rvačky a výtržnosti, vyloučen.

Vojenská dráha

Vojenská dráha Albrechta z Valdštejna začíná v roce 1604, kdy vstoupil do armády a stal se příslušníkem císařského vojska Rudolfa II. V hodnosti fendrycha vstoupil na vojenskou dráhu a ve válkách proti Turkům zamířil do Uher pod vrchním velením císařského generála Giorgia Basty. Na vojenském poli se Valdštejn neztratil a brzy se stal hejtmanem, velitelem pěší kompanie. Vojenskou kariéru Albrechta z Valdštejna prozatím ukončila jeho rekonvalescence v Čechách během léta 1605.

Na jaře roku 1607 Albrecht konvertuje ke katolické víře a stává se komořím arcivévody Matyáše na jeho vídeňském dvoře.

V roce 1609 se oženil výhodně s bohatou vdovou Lukrécií Nekšovou z Landeku. Po pěti letech jeho manželka umírá a Albrechtovi se podařilo získat všechen její majetek jako dědictví.

V době vypuknutí stavovského povstání zůstává Albrecht z Valdštejna věrný císaři a v bitvě na Bílé hoře, 8. listopadu 1620, bojuje na správné a rovněž vítězné straně.

V roce 1625 byl jmenován generalissimem a získal velení císařské armády. V roce 1629 byl však odvolán kvůli nerozhodnosti. Valdštejn tak ztratil významný zdroj peněz, proto se vrhl na podnikání. V roce 1931 však musel z Čech utéct, když se k Praze blížila protestantská armáda. Ještě v tomtéž roce dostal zpět velení vojskům a obrátil vývoj války. Roku 1633 však kvůli svému zdravotnímu stavu zastavil postup, což císař pochopil jako zradu a obvinil jej ze vzpoury. Byl zabit 25. února 1634 příliš horlivým vojákem při zatýkání.

Osobní nástroje