Václav Renč

Z Metapedie

Václav Renč (28. listopadu 1911, Vodochody - 30. dubna 1973, Brno) byl český katolický básník, dramatik a překladatel.

Narodil se ve Vodochodech u Roudnice, od raného dětství žil v Praze. Po maturitě začal studovat Filosofickou fakultu University Karlovy v Praze, kterou absolvoval v roce 1936. Překládal především z polské, francouzské, italské, německé a anglické literatury. Kromě reflexívní lyriky, ovlivněné Březinou a Rilkem, psal dramata, v nichž usiloval o nadčasové vyznění historických námětů. Redaktorské práci se věnoval už při studiu - společně s Františkem Halasem vedl v letech 1933-1936 časopis Rozhledy po literatuře. Po ukončení vysoké školy pracoval v časopisech Akord, Obnova a Řád jako redaktor. Následně pracoval jako dramaturg olomouckého divadla a Zemského divadla v Brně. Po roce 1948 byl jako katolický básník režimu nepohodlný a v roce 1952 byl dokonce ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 25 let vězení. Propuštěn byl až po deseti letech. Od roku 1969 byl dramaturgem operety v Olomouci.

Rehabilitován byl v roce 1968. Roku 1998 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

[editovat] Dílo

• Jitření, 1933
• Studánky, 1935
• Sedmihradská zem, 1937
• Vinný lis, 1938
• Trojzpěvy, 1940
• Marnotratný syn, 1942
• Císařův mim, 1944
• Barbora Celská, 1948
• Tom Sawyer od řeky Mississippi, 1964
• Královské vraždění: Polonius, tragická komedie o pěti dějstvích, 1967
• Hoře z návratu: Dramatická báseň o dvou dílech, 1969
• Popelka Nazaretská, 1969
• Setkání s Minotaurem, 1969
• Skřivaní věž, 1970 básně z vězení
• Pražská legenda, 1974
• Sluncem oděná, 1979
• České žalmy, 1989
• Perníková chaloupka, 1990
• Kůzlátka a hloupý vlk, 1992
• Loretánské světlo, 1992
• Podoben větru, 1994 výbor poezie
• S anděly si nelze připíjet, 2000
• Vrstvení achátu, 2000