Smrt Západu

Smrt Západu je kniha z roku 2002, jejímž autorem je americký konzervativní politik Patrick Buchanan. V době svého vydání vzbudila značný mezinárodní ohlas.

Obsah

Publikace se z převážné části zabývá děním v USA, nicméně najdeme i pasáže o státech západní Evropy, Japonsku, Izraeli a Rusku.

Autor v knize rozvíjí tezi, že západní euroatlantická civilizace se od počátku devadesátých let 20. století nachází ve stavu úpadku, přičemž se snaží najít jeho příčiny a počátky. Buchanan soudí, že tento proces byl vyvoláván uměle již od let šedesátých, které nejhoršími lety západních států a spatřuje v nich začátek dnešního neblahého vývoje. Podle jeho mínění jsou západní národy ohroženy především třemi základními hrozbami: vymíráním domácího obyvatelstva, masovou imigrací přistěhovalců s odlišnou kulturou i hodnotami a zejména odkulturňováním a odnárodňováním jednotlivých národních států, které může vést až k jejich totálnímu zániku. Jako hlavního viníka spatřuje takzvanou Frankfurtskou školu, tedy skupinu neomarxistických filozofů jako Herbert Marcuse, György Lukács, Antonio Gramsci nebo Michel Foucault. Ti pochopili, že komunistický útok na stát nevyšel a tak zaútočili na jeho kulturní a historické kořeny. Buchanan sám v této souvislosti považuje současný módní trend multikulturalismu jen za pokračování neomarxismu. Pokračovatelé myšlenek šedesátých let tedy zaujali silná místa v popkultuře a počali podkopávat tradiční hodnoty amerického státu. Buchanan jejich filozofii označuje jako „destruktivní kritiku všech hlavních prvků západní kultury, včetně křesťanství, kapitalismu, autority, hierarchického uspořádání, morálky, tradice, sexuálních zábran, loajality, vlastenectví, národního uvědomění, dědictví, etnocentrismu, konvencí a konzervatismu“.

Vítanými spojenci multikulturních levičáků jsou všichni, kdo jakýmkoliv způsobem odmítají výše popsané principy. Tedy feministky, homosexuálové, imigranti, bojovníci proti „diskriminaci“, asociálové, případně jiní degeneranti. Buchanan o nich mluví jako o novém proletariátu, když ten „starý“ dělnický selhal.

Jejich snahy leckdy navíc potlačují svobodu a demokracii, když se ve jménu absolutní rovnosti snaží – se střídavými úspěchy – prosadit své vize proti vůli anglosaské většiny. Mám na mysli eliminaci klasické anglosaské literatury ze škol a její nahrazování beatnickými a podobnými škváry, nehorázný nátlak na skauty kvůli jejich odmítavému stanovisku ke členství homosexuálů, očerňování slavných postav amerických dějin (včetně Washingtona), zákaz vánočních besídek atd.

Pat Buchanan jim rovněž vytýká nastolování společenské atmosféry, vytrhující ženy z porodnic a vysmívající se fungujícímu modelu tradiční rodiny, který je zárukou přežití západní společnosti.

Důsledkem tohoto je rozdělená země, kde proti sobě stojí obhájci tradiční Ameriky (většinou bílí anglosasští protestanti podporující republikány) a příznivci Ameriky nové (zejména rozličné menšiny, které stojí při demokratech ).

Tyto skutečnosti se pochopitelně týkají všech západních zemí, byť v místních obměnách a většinou ne tolik markantně.

Buchanan v knize vše dokládá bohatým množstvím pramenů, důkazů a čísel.

Závěr knihy nakonec brzdí předchozí pesimismus, neboť Buchanan nabízí řešení a věří v konečné vítězství západu nad všemi rozkladnými vlivy. Boj o přežití západních států přirovnává ke dlouhé studené válce a ta přece ve finále „dopadla dobře“.

Reference

Patrick Buchanan: Smrt Západu. Jak vymírání obyvatel a invaze přistěhovalců ohrožuje naši zemi a civilizaci, Mladá fronta 2004