| Metapedia Fundraiser 2018: The Internet is the foremost field in the metapolitical battle of our time. Help us hold down the front. | |||
| |||
Sámova říše
Tzv. Sámova říše byla prvním pokusem o vytvoření slovanského státu na území přibližně střední Evropy ve dvacátých letech 7. století. Spíše než o skutečný stát šlo o kmenový svaz, vzniklý z potřeb společné obrany proti avarským nájezdům.
Obsah
Vznik Sámovy říše
Avaři byli bojovní kočovní pastevci nejspíš z Kavkazu, kteří vojenskou silou získávali území a podrobovali si místní obyvatelstvo. Slované – ač byli v době svého příchodu do oblasti střední Evropy líčeni jako dobře organizovaní bojovníci, již dokázali v případě nutnosti cílevědomě bojovat a dobývat opevněná města – byli přinuceni ke službě v avarském vojsku, byli hospodářsky vykořisťováni (byla jim odebírána část úrody), jejich ženy, dcery byly brány Avary na lože, … Důsledkem tohoto útlaku bylo to, že se slovanské kmeny postavily na odpor a z nutnosti obrany proti nepříteli vznikl na území dnešní České republiky první společenský útvar – kmenový svaz, známý jako Sámova říše.
První a vlastně jediná zmínka o existenci Sámovy říše pochází z tzv. Fredegarovy kroniky (z poloviny 7. století, psané jedním mnichem v burgundském klášteře), která praví, že kolem roku 623 (624) se vydal francký kupec Sámo s dalšími kupci za obchody ke Slovanům a když k nim dorazil, uviděl, že se právě nachází ve válce s ,,Huny“ (Avary). Jelikož se zúčastnil tažení proti nim a vynikl svými vojenskými schopnostmi, byl zvolen Slovany za panovníka. Vládl jim prý po dobu 35 let. Z charakteristiky ve Fredegarově kronice lze usuzovat, že Sámo byl muž mimořádně vojensky i organizačně schopný, rozhodný, s jistým diplomatickým taktem. Zároveň byl stále cizincem. Není jisté, že Sámo bylo skutečným jménem tohoto muže, či se jednalo jen o archaický titul slovanského vládce. Tak řečený Fredegar dále zmiňuje, že Sámo měl dvanáct (s největší pravděpodobností slovanských) manželek, s nimiž zplodil 22 synů a 15 dcer. Slované ještě svedli mnoho bojů s Avary a vždy je přemohli.
Boje s Franky
Boje s Avary však nebyly jediným válečným střetnutím za dobu Sámova panování. Známá je bitva u hradu Wogastisburg, kde se roku 631 Slované střetli s Franky a porazili je. Důvodem pro tuto bitvu mělo být oloupení a povraždění franckých kupců, z čehož francký král Dagobert obvinil Slovany a prostřednictvím svého vyslance Sicharia žádal náhradu. K dohodě však nedošlo, a proto francký král vyslal své bojovníky proti Sámovu vojsku. Pravým důvodem však byla touha franckého krále rozšířit svou říši dále na východ. Dagobertovou vojenskou strategií byl útok ve třech proudech. Slovanům bylo jasné, že se francká vojska nesmějí setkat, protože jinak by neměli šanci na vítězství. Většina slovanské branné moci byla tedy soustředěna právě na hradě Wogastisburg, velice dobře hájenou pevnost, na níž si nejsilnější francké voje ,,vylámaly zuby“, nic nebylo platné, že francký panovník najal na střet se Slovany bojovné Langobrady ze severní Itálie. Úspěchy dalších dvou proudů Dagobertova vojska se staly podružnými. Mladá slovanská říše byla uhájena i za cenu vypleněné krajiny a lidí odvlečených do otroctví.
,,Austrasijští oblehnou pevnost Wogastisburg, kde zůstal největší oddíl statečných Vinidů, a po tři dny s nimi bojují, je tu mečem pobit velký počet lidí Dagobertova vojska a potom davše se na útěk, zanechají tam všechny stany i věci, které s sebou měli, a navrátí se do svých domovů.“ Kronika tak řečeného Fredegara (7. století)
Význam tohoto střetnutí:
- Byly zastaveny mocenské a územní ambice Francké říše směrem na východ.
- K Sámově říši připadla další území. Vévoda Srbů Dervan, dříve poddaný Frankům, se připojil se svými lidmi k Sámově říši.
- Slované zahájili častější útoky na Franckou říši a hned další rok vpadli do Durynska a ostatních krajin, kde plenili, proto Dagobert po poradě se svými biskupy a šlechtou povýšil svého syna Sigiberta na krále austrasijského a vybavil ho pro to, aby hájil ,,neklidnou“ hranici s Vinidy (francké označení pro západní Slovany), což se mu ale dařilo jen z části.
- Této bitvy si všimnul a zaznamenal ji již výše zmíněný mnich z burgundského kláštera, díky němuž o samotné existenci tohoto útvaru dnes víme.
Podle toho, co uvádějí prameny, nebyl Sámo nikdy poražen.
Poloha Sámovy říše
O existenci sice víme, ale kde se např. tato ,,říše“ nacházela, se dodnes pouze spekuluje, neboť Fredegar se o její poloze blíže nerozepisuje a ani nebyly nalezeny žádné archeologické doklady. Tím je tedy řečeno, že to, že pod Sámovu říši spadaly také Čechy, se pouze předpokládá. (Avarská říše do české kotliny s největší pravděpodobností nikdy nezasahovala; na českém území byl doposud nalezen pouze jeden jediný avarský hrob, ostatní předměty z majetku AvařiAvarů byly nejspíše dovezené či ukořistěné. Hlavním opěrným bodem pro tvrzení, že Čechy ležely na území Sámovy říše, je právě ona bitva u Wogastisburgu a z toho plynoucí úvaha, že se onen záhadný, nenalezený hrad musel nacházet někde na hranicích obou říší, tedy na území západních Čech či západněji již na německé půdě, a dále zápisy ve Fredegarově kronice, z nichž víme, že Sámova říše hraničila s Durynskem, Saskem – Sasové za úlevu na daních se zavázali chránit hranici Francké říše před útoky Slovanů -, a že zahrnovala území až k Mohanu a jižní a střední Moravu. Hranici s Avary pomohl určit rozdílný způsob pohřbívání; Slované své zemřelé spalovali a ukládali v urnách pod mohyly, Avaři pohřbívali do země, bojovníky i s celou výzbrojí a osedlaným koněm.) Z toho všeho se usuzuje, že centrum Sámovy říše se nejspíš nacházelo poblíž dnešního Olomouce.
Politika
Sámo podporoval obchod (sám býval kupcem) a rázně vystupoval proti osobám, již poškozovaly slovanský kmenový svaz (vyhnal je či jinak zneškodnil, dnes bychom to mohli označit jako likvidaci kriminality). Díky vazbám Sámovy říše na obchod, a z toho plynoucí síle a svébytnosti, se říše těšila uznání svých sousedů, což dokládá její samotné existence vedle populačně silnějších Franků.
Hospodářství
Hospodářská úroveň Sámovy říše se rychle zvyšovala. Je doloženo obilnářství, přičemž stále převažuje pěstování pšenice, ovocnářství i chov dobytka. Na vysoké úrovni se také nacházelo železářství a neustále zdokonalována byla i výroba keramiky (je možné, že se v této době již začaly užívat první typy hrnčířského kruhu).
Společnost
Společnost se dále členila, jak o tom svědčí výstavba hradisek, z nichž se stávala jakási centra obývaná společností doposud svázanou pokrevními svazky – tedy kmeny (a můžeme vypozorovat, že tato hradiska byla zárodky pozdějších kmenových knížectví na českém území). Hradiště spravovali příslušníci vyšší společenské vrstvy, o něž se Sámo opíral. Tato – řekněme – knížata se účastnila sněmovních shromáždění, nejspíše i volby nového panovníka, řídila nejvýznamnější oběti bohům, v době války přiváděla určitý počet válečníků a v případě návštěvy Sáma (byl jakýsi ,,kníže nad knížaty“) se starala o vzácnou návštěvu a její doprovod (dostatek jídla, pití, zaopatření koní, atd.…). V případě Sámovy říše se tedy ještě nejednalo o pevně organizovaný stát, ale o kmenový svaz (obdobné svazy či říše známe např. i z germánského prostředí). Změnu v duchovní sféře života dokazuje změna pohřebního ritu – první kosterní pohřby (ty vystřídaly spalování mrtvých a jejich ukládání do popelnic ukrývaných pod mohyly).
Konec Sámovy říše a její význam
Co se stalo se Sámovou říší po Sámově smrti v roce 658, je obestřeno tajemstvím. S největší pravděpodobností si však neuchovala velkou rozlohu, některá poplatná knížata se mohla odtrhnout, např. Dervan. Předpokládá se, že se slovanské kmeny od sebe oddělily a vyvíjely se nadále samostatně. Ve své době však znamenala Sámova říše nepochybně pro Slovany krok kupředu - jednalo se o první spojení slovanských kmenů na našem území proti společnému nepříteli, které se tak nestaly porobenými sluhy avarských nájezdníků ani vazaly Franků, ale naopak Slované se ukázali jako schopní bojovníci hájící své území, dále velký rozkvět zaznamenala řemesla a v neposlední řadě se dál vyvíjel společenský život. Došlo ku stmelení obyvatelstva, kteří v pozdější době vystupují již jako Češi, velký silný kmen s vlastní tradicí. Přes to všechno, doba existence tohoto kmenového svazu byla příliš krátká na to, aby se výrazněji zapsal do dějin.
Zdroje informací
- ČORNEJ, P. Kdy, kde, proč a jak se to stalo v českých dějinách. 1. vyd. Praha: Reader Digest Výběr, 2001. 480 s.
