Rudolf Vrba

Rudolf Vrba (1860, Bělá pod Bezdězem – 1939, Mladá Boleslav) byl český katolický kněz, novinář a spisovatel, Masarykův odpůrce v době hilsneriády.

Život

V dvaadvaceti letech vstoupil do premonstrátského řádu. Setrval zde však jen několik let, neboť když po studiích teologie přijal v roce 1887 kněžské svěcení, rozšířil řady diecézního kléru. Následně tři roky působil na různých místech jako kaplan, až nakonec po prodělané nemoci jako kněz–deficient opustil duchovní správu. V roce 1898 se přestěhoval do Prahy a začal se ve větší míře věnovat publicistické činnosti. Přispíval zejména do Katolických listů, časopisů Čech, Vlast a Obzor, své spisy vydával i knižně, většinou vlastním nákladem. Jejich celkový počet se blíží čtyřicítce. Vrba také patřil k členům Družiny literární a umělecké, spolku katolických spisovatelů se sídlem v Olomouci. Zemřel v Mladé Boleslavi krátce po vypuknutí druhé světové války.

Dílo

Dnes bývá Vrba spolu s Eduardem Kasalem či Ferdinandem Vlčkem uváděn především coby Masarykův odpůrce během hilsneriády (Vražda v Polné a židovská otázka v rakouském parlamentě, 1899) či jako příkladný český antisemita (Národní sebeochrana, 1898; Zkáza Slovanů ze světové války, 1924). Jakkoli je jisté, že Vrbovy názory byly v tomto ohledu přímé a jasné, apriorní odsudek jeho osoby není na místě. Vrba se sice politickým tématům nevyhýbal, ale zaměřoval se především na sociální a národohospodářskou problematiku a jeho práce na tomto poli zůstává dodnes významná. Většina jeho publikací (včetně Národní sebeochrany) totiž přináší značný počet pečlivě sestavených demografických a hospodářských statistik. Přehledy obyvatelstva dle národnosti, víry či profese, soupisy živností a podniků včetně konkrétních údajů o firmách zastoupených v tom kterém výrobním odvětví, údaje týkající se zemědělství, ale třeba i kriminální statistiky dnes představují cenný pramen pro dané období. Mezi hlavními Vrbovými spisy tohoto druhu lze uvést Dělnictvo v boji za svá práva (1891), Povaha moderního kapitálu (1892), Hříchy společnosti (1893), Sociálně–demokratická společnost (1894), Otázka zemědělská (1896), Stávky (1900), Otázka uhelná (1900), O úpadku stavu rolnického a jeho záchraně (1902) či Vláda peněz 1., 2. (1912). Politickými otázkami se Vrba dále zabýval v knihách Budoucnost národa (1897), Vídeňský centralism a český národ (1902) nebo Nebezpečí druhé války světové (1925). Své úvahy, jimiž Vrba prokládal málo čtenářsky záživný statistický materiál, psal jednoduchým, přístupným stylem. Krátké věty a různé variace zásadních myšlenek značně připomínají formu kazatelů či politických řečníků snažících se působit na co nejširší vrstvy lidí.

Vrbovy názory

Názory a postoje Rudolfa Vrby byly zhruba stejnou měrou ovlivňovány na jedné straně křesťanským socialismem, na straně druhé vlastenectvím a úctou k národním tradicím. Byl důsledným odpůrcem sociální demokracie a později rovněž komunismu, neboť tyto ideologie se pochopitelně příčily jeho katolickému světonázoru. Vadil mu však i jejich nenárodní internacionalismus. Vrba jedno z možných řešení ekonomických a společenských problémů doby spatřoval v píli, skromnosti a vzájemné solidaritě (jež by spolu se zásahem státní moci případně mohla čelit zvůli velkých podnikatelů), nikoli v násilných převratech a revolucích, proti idejím chaosu a bezuzdné anarchie stavěl zodpovědnost a mravní integritu jednotlivce. Pouze tak mohlo podle Vrby vzniknout národní společenství silné natolik, aby odolalo vnějším útokům i vnitřnímu rozvratu, a sociálního smíru mělo být pak dosaženo na základě křesťanské morálky. Tak vyhraněné názory nebyly obecně přijímány: bohatým zdál se radikálem, socialistům reakcionář. Ostře vystupoval i proti německému živlu i zněmčilým elementům v české společnosti, nesouhlasil se zavrhováním a pošlapáváním národních tradic, kritizoval pokrokářské obrazoborectví namířené proti kulturním památkám spjatým s katolickou církví a brojil i proti extrémnímu liberalismu a falešně pojímané humanitě.

Podrobný soupis Vrbových děl

- Pod heslem osvěcenství. Historické črty z doby josefínské. Knihtiskárna A. Hrazánka, 1889, 52 str.

- O zachování stavu rolnického. Pořada úvah sociálně-politických. V PRAZE, 1889. V komissi knihkupectví A. Reinwarta. Nákladem vlastním. Tiskem A. Hrazánka. 226 str.

- Dělnictvo v boji za svá práva. Slovo pravdy o kapitalismu a liberalismu; příspěvek k řešení otázky dělnické. Nákladem vlastním. Tiskem A. Hrazánka, 1891, 284 str.

- Povaha moderního kapitálu. Sociálně-politické úvahy o nutnosti zdanění pohyblivého kapitálu, o lichvě a vývoji novověkého peněžnictví. Našemu rolnictvu i živnostnictvu na uváženou. Tiskem A. Hrazánka, 1892.

- Hříchy společnosti. Sociální studie. V komisi F. Řivnáče, 1893, 39 str.

- Socialně-demokratická společnost. Úvahy o státu socialně-demokratickém, o právu na práci, o všeobecném právu hlasovacím, o mzdě a stávkách a otázce žen. Nákladem vlastním. V Komisi Fr. Řivnáče, 1894, 192 str.

- Boj proti klerikalismu. Drobná perspektiva moderní společnosti. Nákladem spisovatelovým a politického klubu katol. dělníků pro Čechy. V komisi Cyrillo-Methodějského knihkupectví (G. Francl), 1895,107 str.

- Otázka zemědělská. Úvahy o zachování stavu rolnického. V komisi Fr. Řivnáče, 1896, 192 str.

- Budoucnost národa. Úvahy o klerikalismu v našem sociálním a národnostním programu. Nakl. V. Kotrba, 1897, počet stran 336.

- Program české strany křesťansko-sociální. V Praze. Nákl. a tiskem Cyrillo-Metodějské knihtisk. V. Kotrby, 1897. 42 str.

- Národní sebeochrana. Úvahy o hmotném a mravním úpadku národa českého. Nákl. vlastním. V komissi Cyrillo-Methodějského knihkupectví. Praha 1898.

- Česká Panama. Několik drobných obrázků o hmotném a mravním úpadku národa českého. Vlasť, 1899, 51 str.

- Naše chudoba. Družstvo Vlasť, 1899, 48 str.

- Vražda v Polné a židovská otázka v rakouském parlamentu, s interpelací posl. Schneidera o konfiskaci této brožury. V. Kotrba, 1899, 46 str.

- Die Palacký-Feier und ihre Widersacher: ein Mahnruf an die armen christlichen Völker Oesterreichs. Selbstverlag, Commission Cyrillo-Methodische Buchhandlung (G. Francl), 1899, 292 str.

- Der Nationalitäten und Verfassungsconflict in Oesterreich. Cyrillo-Methodische Buchhandlung in Prag. 1900, 292 str.

- Uhelná otázka. Hlasy svatováclavské. Družstvo Vlasť, 1900, 30 str.

- Stávky: Několik úvah z bojiště práce s kapitálem. Vzdělávací knihovna katolická – Svazek 17. V. Kotrba, 1900, 94 str.

- O úpadku stavu rolnického a jeho záchraně. Winiker, 1902, 144 str.

- Vídeňský centralism a český národ. Nákl. vlastním, 1902, 31 str.

- Oesterreichs bedränger: die los-von-Rom bewegung. Studien uber politische, religiöse, und sociale zustände der gegenwart. Selbstverlag, in commission: F. Rivnáč, 1903, 639 str.

- Rozmach kapitalismu a majetek církve. Sociální úvahy. Biblioteka poučná a zábavná. Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, 1907, 201 str.

- Vláda peněz. Sociálně politické úvahy. Díl 1 + 2. nákladem vlastním. V komissi Fr. Řivnáče v Praze, Příkopy, Palác Zemské banky. V Praze 1912. 645 a 624 str.

- Russland ud der Panslavismus. Statistische und socialpolitische Studien. Vlastním nákladem v Praze, 1913.

- Světové zbrojení a slovanstvo. Nákl. vlastním. Tiskem Pražské akciové tiskárny v Praze. 1915. 418 str.

- Válka a náboženství. Nákl. vlastním. V komisi F. Řivnáče. 1918. 123 str.

- Der Kapitalismus im Weltkrieg. Ein offenes Wort an die Staatsmänner der allierten Mächte. Vl. nákladem, Fr. Řivnáče, 1920. 175 str.

- Záhady světovlády. Poválečné úvahy. Nákl. vlastním, Družstvotisk v třeboni, 1923, 170 str.

- Zkáza Slovanů za světové války. Denník poválečný. Díl I. a II. Nákl. vlastním. Č. Budějovice 744. Tiskem knihtiskárny „Družstvotisk“ v Třeboni. Únor 1924, 263 str. (Druhé vydání 1925. Knižnice "Odkaz Žižkův" Č Budějovice. Tiskem tiskárny "Družstvotisk" v Třeboni).

- Nebezpečí druhé války světové. Úvahy o bezpečí Československé republiky. Nákladem vlastním. V komisi Fr. Řivnáče, 1925, 136 str.

- Nad propastí. Časové úvahy. Hanek, 1932, 116 str.

- Z mého života. Rudolf Vrba, 1941, 8 str.

- Der grosse Raubkrieg (rok ?? Pravděpod. pouze v rukopisu)

- Die Macht des Geldes (rok ?? Pravděpod. pouze v rukopisu)

- Die Sünden der Gesellschaft (??)