Robert Mäder

Robert Mäder (7. prosince 1875 - prosinec 1945) byl švýcarský katolický kněz.

Vyrůstal v katolické rodině a už od nejútlejšího mládí tíhl k asketickému způsobu života a k lásce ke katolické nauce. Když mu bylo asi deset let, přestěhoval se s rodiči z katolické vesničky do Basileje, kde byla katolická církev v diaspoře. Na jeho budoucí působení měl vliv i budoucí univerzitní profesor dr. Beck. Zastával funkci vikáře v Basileji. Ten také rozpoznal v mladém chlapci hlubokou zbožnost a vhodné přirozené i nadpřirozené vlohy ke kněžství. Mladý Mäder začal studovat na gymnáziu v Luzernu, Engelbergu a ve Schwyzu, kde také odmaturoval. Maturitu zakončil dvěma písemnými pracemi. Název první práce zněl: „Liberalismus - jeho spojitost s reformací a encyklopedisty 18. století“. Název práce druhé byl: „Praktické důsledky Francouzské revoluce“. Mäder pokračoval ve studiu teologie v Innsbrucku, ve Freiburgu a v Tübingen.

Dne 16. července 1899 ho biskup Haas v Luzernu vysvětil na kněze římské církve. První primici sloužil novosvěcenec v basilejském kostele Panny Marie. Začal působit jako vikář ve městě Biberist. Jeho představeným byl P. Ludwig Schmidlin, významný církevní historik. V této době se u něho objevuje klíčová myšlenka, jak čelit odpadu od katolické církve, jak čelit pronikajícímu liberalismu v náboženských otázkách: P. Mäder považoval farnost za duchovní střed obce katolíků, kde mohou duše čerpat ze zřídla milostí Boží, kde na ně čeká Spasitel světa. Jeho působení vždy směřovalo k farnosti, k povzbuzení duší ve farnosti a obratu k lidem. Od roku 1901 působil P. Mäder v průmyslové farnosti ve městě Mümliswil (kanton Solothurn). Vyvolal nový zájem o katolickou víru, utužení věrnosti církvi. Důraz dával na nedělní kázání a katecheze, které byly nejenom poučné, ale i prodchnuté praktickými radami do života, nabízely řešení palčivých problémů současníků i vedení duší ke Kristu. Po jedenácti letech tuto svoji farnost opustil a zanechal zde značný počet duší, pevně zocelenou farnost, hojný svátostný život svých farníků. Činnost P. Mädera se stala terčem liberálních katolíků, kteří netoužili mít ve svém středu pravověrného kněze. Rozbitá okna u fary a útoky na osobu P. Mädera byly na denním pořádku.

V roce 1912 byl v Basileji dokončen kostel sv. Ducha. Jeho prvním farářem se stal P. Mäder. I když byla Basilej v péči o duše něčím novým, P. Mäder se snažil vytvořit ze své farnosti silnou a na duše bohatou farnost. Měl mnoho potíží, ale všechny se mu podařilo překonat. Viditelným úspěchem bylo založení školy pro dívky Theresienschule v roce 1933. Dbal na to, aby dívky byly vzdělány v katolické víře a měly správný postoj k budoucímu povolání křesťanské matky. O několik let později zakládá školu pro děti a pro křesťanské matky. Rovněž basilejské nakladatelství Nazareth otiskovalo jeho farní oběžník a farnost tak dala o sobě vědět i za hranice Basileje. V roce 1939 mu byl freiburskou univerzitou udělen čestný doktorát a v roce 1942 se stal děkanem basilejské kapituly.