René Guénon

René Guénon

René Jean Marie Joseph Guénon (15. listopadu 1886, Blois - 7. ledna 1951) (alias Abd al-Wahid Yahya) byl francouzský filosof a esoterik, zakladatel tradicionalistické školy.

Život

Ranná léta svého života zasvětil studiu matematiky a filosofie. Roku 1906 odešel do Paříže, kde udržoval pravidelné kontakty s různými spiritualistickými skupinami. Roku 1909 redigoval a vydával časopis La Gnose, pro který napsal množství esejů a recenzí na téma spiritualita a esoterismus. V roce 1910 se seznámil se známým francouzským malířem Gustavem Ageli, který v té době přestoupil na islám a přijal jméno Abd al-Hadi. Guénon byl roku 1912 zasvěcen do súfismu, stal se muslimem a přijal jméno Abd al-Wahid Yahya.

Své studium na vysoké škole v roce 1916 zakončil diplomovou prací nazvanou „Leibniz a infinitezimální počet“. Téhož roku se seznámil s Jacques Maritainem, jedním z nejvýznamnějších katolických myslitelů 20. století. Roku 1921 připravil disertační práci s názvem „Obecný úvod do studia hindských doktrín“. Disertace byla komisí odmítnuta, což vedlo roku 1923 ke Guénonovu konečnému odchodu z akademie. Disertace později vyšla pod stejným názvem jako kniha. Roku 1924 vydal knihu Orient a Západ, která je jednou z jeho hlavních děl o srovnávací filosofii a spiritualitě. Po ní následovala Krize moderního světa (1927) (Hermann & synové, Praha, 2002), asi jeho nejznámější a nejčtenější kniha.

Rok po vydání Krize moderního světa zemřela Guénonova manželka. Roku 1930 odcestoval do Egypta kvůli projektu na studium a vydání jistých súfistických textů. Egypt již nikdy neopustil. V roce 1934 se oženil s Fatimou, dcerou súfistického šejka Muhammada Ibrahima, a usadil se v domě poblíž university al-Azhar, kde udržoval pravidelný kontakt s ‘Abd al-Halim Mahmudem, proslulým prezidentem al-Azharu a súfistickým učencem. Ačkoliv Guénona příležitostně navštěvovali členové tradicionalistické školy, jako byli Titus Burckhardt, Frithjof Schuon či Martin Lings, žil v Egyptě většinou samotářsky a pracoval na svých knihách a článcích. Ke konci života se Guénonovo chatrné zdraví, jež ho provázelo po celý život, dále zhoršovalo a vedlo 7. ledna 1951 k jeho smrti.

Dílo

Guénonovy spisy zahrnovaly velké množství témat od metafyziky a symbolismu ke kritice moderního světa a tradičních věd. Jedním ze stálých témat souboru jeho děl je ostrý kontrast mezi tradičním světonázorem, který sdílí různá světová náboženství, a modernismem, který považoval za anomálii v dějinách lidstva. Jeho spisy věnované kritice modernismu a moderního světa obsahují některé nejhlubší a nejtrvalejší analýzy moderního světa a jeho filosofického názoru. Knihy Orient a Západ a Krize moderního světa, obě vydané v první polovině 20. stol., se dodnes hodně čtou a byly přeloženy do různých jazyků. Kromě těchto knih, věnujících se výhradně kritice moderního světa z tradicionalistického pohledu, Guénonovy další spisy obsahují mnoho odkazů na metafyzické a filosofické omyly rozšířené v moderních západních společnostech.

Druhá část Guénonova souboru děl se zabývá tradičními doktrínami a právě v těchto dílech se Guénon pokouší vzkřísit tradiční koncepty a vědy, které byly buď ignorovány či ztraceny při vzestupu moderní filosofie. Díla jako Vláda kvantity a znamení časů, Mnohočetné stavy bytí a Základní symboly posvátné vědy se věnují obnově tradičních doktrín a napomáhala vzestupu a šíření tradicionalistické školy reprezentované postavami, jakými byli Frithjof Schuon, Ananda Coomaraswamy, Titus Burckhardt, Marco Pallis, Seyyed Hossein Nasr a Martin Lings. Kromě toho se Guénonovy spisy zabývají jistými tématy a specifickými náboženskými tradicemi, z nichž všechny byly popsány z téže perspektivy tradiční metafyziky a esoterismu.

Guénonův pohled na vědu je nedílnou součástí jeho snahy o oživení tradičního světonázoru a nelze mu správně porozumět bez návaznosti na obecný rozměr, který přijímá ve svých dílech. Podstata Guénonových metafyzických názorů také spočívá v jádru tradicionalistické školy: prvotní a věčná Pravda, která se projevuje v rozmanitosti náboženských tradic a metafyzických systémů, je v moderním světě ztracena. Modernisté se snaží redukovat všechny vyšší principy a úrovně reality na jejich projev ve světě různosti a relativní existence. Moderní filosofie to provádí redukováním všeho na individualistický horizont subjektu a degradací objektivní reality na rozvláčné konstrukce o poznávání subjektu. V oblasti přírodních věd positivismus a jeho vědečtí spojenci podobně odmítají jakoukoliv realitu, která je za hranicemi dosahu a prozkoumání kvantitativního měřítka fyzikálních věd. Ve sociální sféře jsou morální a estetické principy ponechány na libovolných rozhodnutích a souhlasu většiny, tudíž ohrožují objektivní realitu pravdy. Pro Guénona je zneklidnění moderního světa vytrvalým popíráním metafyzické sféry, metafyzický svět je tvořen filosofií a spiritualitou. Guénon pohlíží na vše, co existuje ve stvořeném světě, jako na využití a projev metafyzických principů, které jsou obsaženy v opakujících se náboženských učeních a aplikuje je na každý samostatný subjekt, jemuž se věnuje ve svých dílech. Hodnota tradičních přírodních věd i chybná tvrzení moderní sekulární vědy jsou posuzovány v porovnání k jejich blízkosti či vzdálenosti od těchto principů. V tomto smyslu je Guénon metafyzik par excellence, který zasvětil svůj život rozpoznání a napravení metafyzických omylů moderního světa.

Jakožto nejvýznačnější zastánce tradiční metafyziky a vědecké filosofie ve 20. století hrál Guénon klíčovou roli při rozvíjení silně kritického postoje vůči tomu, co Wolfgang Smith nazval moderním ‘scientismem’. I když Guénon zůstal v západních akademických kruzích víceméně neznámým díky svému ostré kritice moderního světonázoru a nekompromisní obraně tradice, jeho spisy silně ovlivnily mnoho intelektuálů a spisovatelů na Západě i Východě.

Guénon česky

• Krize moderního světa, Hermann & synové, Praha, 2002

Knihy o René Guénonovi

• Frithjof Schuon, René Guénon: Some Observations, 2004
• Paul Chacornac, The Simple Life of René Guénon, 2005
• Robin Waterfield, René Guénon and the Future of the West, 2002
• Jean Borella, Guénonian Esoterism and Christian Mystery, 2005)

Internet

Who was René Guénon - Shaykh `Abd Al Wahid Yahya? http://www.livingislam.org/trg.html