Radola Gajda

Z Metapedia
Přejít na: navigace, hledání
Generál Radola Gajda
Generál Radola Gajda

Radola Gajda, vlastním jménem Rudolf Geidl, (14. února 1892 v Kotoru - 15. dubna 1948 v Praze) byl československý voják a politik.

Radola Gajda vyrůstal v jihomoravském Kyjově. Po vypuknutí první světové války narukoval do rakousko-uherské armády a odjel s ní na Balkán. V roce 1915 přešel na druhou stranu a bojoval v černohorském vojsku. Později se dostal do Ruska, kde vstoupil do Československých legií, ve slavné bitvě u Zborova vedl 2. střelecký pluk, později se stal velitelem východní části československých legií na sibiřské magistrále. V letech 1918 - 1919 působil jako velitel armády u admirála Kolčaka.

V roce 1920 se Gajda vrací do Československa a zanedlouho odjíždí studovat Vysokou válečnou školu do Paříže, kterou také absolvoval. Později v československé armádě vystřídá několik funkcí, až se v roce 1926 stává náčelníkem generálního štábu. Po instrice z okruhu tzv. Hradu z armády a odchází a v roce 1927 se stává vůdcem Národní obce fašistické. Tato strana nikdy nezískala významnější politický vliv, přesto byl Gajda dvakrát (v letech 1929 a 1935) zvolen poslancem.

V období mnichovské krize stojí Gajda na pozicích obrany proti Německu. Po útěku prezidenta Beneše se NOF stává součástí nově vzniklé Strany národní jednoty, která byla vedle Národní stranou práce jedinou ze dvou politických stran existujících v českých historických zemích. Gajda se stal jejím místopředsedou. Po okupaci zbytku Čech a Moravy 15. března 1939 se Gajda ještě krátce angažuje, ale již záhy zanechává veškeré činnosti a odchází do ústraní. Nadále již veřejně nevystupuje a podporuje protinacistický odboj.

V květnu 1945 je Gajda uvězněn a v roce 1947 je odsouzen na dva roky vězení. Ve vazbě je týrán a téměř přichází o zrak. Po propuštění je ve špatném zdravnotním stavu a krátce po únoru 1948 umírá.


Externí odkazy