Ku-Klux-Klan

Ku-Klux-Klan je jméno používané několika tajnými organizacemi v minulosti i současnosti, působícími především na jihu Spojených států amerických. Jejich poznávacím znakem jsou bílé kápě a róby.

Jméno Ku-Klux-Klan vzniklo ze slova kyklos, což řecky znamená kruh. Na shromáždění vznikajícího Klanu jeden z přítomných - James R. Crowe - navrhl rozdělit toto slovo na slabiky a k jejich mírně zkomolené podobě přidat slovo klan označující spolek (původně znamenající těsnou kmenovou pospolitost propojenou pokrevními svazky). Tak se zrodil název Ku-Klux-Klan, jenž je svým konečným zněním citoslovcem pro přebíjení ručnice.

Samotná organizace vznikla na Štědrý den v roce 1865 ve městě Pulaski v domě advokáta Thomase M. Jonese, kde se sešlo asi dvanáct mužů. Bylo to v době, kdy boje občanské války již ustaly a černým otrokům měla být dána svoboda a možnost odchodu na rasově svobodnější Sever. Hlavní postavou při zrodu Klanu byl John B. Kennedy, jenž se nechal inspirovat Rytíři bílé kamélie z New Orleansu, kteří chtěli černochům podél Mississippi ukázat, kdo je pánem. Nedlouho po vánoční schůzce začali pulaskiští organizovat své oddíly i v okolních osadách a navázali kontakt se zmiňovánými Rytíři z New Orleansu. V téže době, kdy se vytvořil v Pulaski zárodek Klanu, přijal Kongres Unie dodatek k Ústavě o osvobození otroků a další změny, zlepšující alespoň o trochu postavení černých obyvatel, na sebe nedaly dlouho čekat, následkem čehož na Jihu začalo organizací Ku-Klux-Klanu přibývat. Po lednu 1866, po prvním útoku Rytířů bílé kamélie, přešel do útoku též Ku-Klux-Klan, který postupně rozpoutával boj bílé síly po celém Jihu, zvlášť silné boje vzplály v Jižní Karolíně, Georgii a Alabamě. Do nočních ulic čím dál častěji vycházeli bílí patrioti v kápích s hořícími pochodněmi.

V lednu 1868 byl již Klan početnou organizací působící ve většině jižních států. Tehdy se jejím vůdcem stal generál jižanské armády Nathan Betford Forrest, jenž se před válkou živil obchodem s otroky. Byl hlavním ideologem Klanu a také právě on vymyslel pověstné bílé kápě. Hned poté, co přijal velení nad Klanem, jej začal vojensky organizovat. Zanedlouho ve Forrestově štábu dospěli k názoru, že je třeba zahalit celou organizaci pod roušku tajemství a mystiky, proto nazvali celé sdružení Neviditelnou říší a sám Forrest se nechával titulovat jako Velký čaroděj, sestupně pod ním se objevovaly hodnosti jako Velký drak, Titáni, Obři a nakonec Kyklopové. Symbolem pro celé hnutí se staly hořící kříže. Klan vznikl jako protestantská organizace bojující proti integraci, v němž byli v jeho počátcích hojně zastoupeni veteráni z občanské války.

Boj bílé síly byl již od začátku natolik intenzivní, že jej nemohla federální vláda přehlížet, a proto na Jih posílala své úředníky s úkolem činnost Klanu sledovat. Úředníci ze Severu byli na nebezpečí, které jim hrozilo, upozorňováni. Ti, kteří ho podcenili, pocítili, jak trestá Klan. Proti agilnímu soudci Joe Edwardovi, kterému nestačilo několik varovných dopisů, zakročili Klansmani dokonce tak, že ho zastřelili v lóži opery v přítomnosti vlastní ženy. Muž v kápi poté hodil na jeho mrtvé tělo kartičku se třemi „K“.

V roce 1870 schválil americký Kongres zvláštní zákon tzv. Force Bill, podle něhož byly stanoveny vysoké tresty pro ty, kdo šířili teror a zabraňovali účasti kteréhokoliv občana Unie ve volbách či veřejném životě. Tento zákon však nesplnil očekávání do něj vložená, ba právě naopak. Členové Klanu začali být opatrnější, prováděli konspiraci, avšak počet jejich aktivit se nesnižoval. Teprve rozhodnutím Kongresu v roce 1871, které udělovalo zvláštní pravomoc prezidentu USA v boji proti Ku-Klux-Klanu, a nasazením armády došlo k oslabení organizace. Před koncem volebního období prezidenta Granta roku 1877 přišla zpráva, že Velký čaroděj vydal pokyn k ukončení činnosti Klanu. Z ulic zmizely hořící kříže i bílé kápě, ale myšlenky Ku-Klux-Klanu v lidech zůstaly, a tak se někteří členové scházeli tajně dál až do roku 1915. A právě rok 1915 znamenal pro Klan oživení, jež zorganizoval reverend William Joseph Simmons, který kolem sebe seskupil necelé dvě desítky mužů, s nimiž v listopadu vystoupil na skalní masiv v Stone Moutain ve státě Georgia. Na vrcholu byl zapálen kříž, u něhož se Simmons prohlásil za Velkého čaroděje a poté vyzval účastníky setkání v boji za anglosaskou Ameriku.

Nový Velký čaroděj se snažil Klan legálně zaregistrovat. Organizace se legitimně nazývala Rytíři Ku-Klux-Klanu. To se odehrálo v době, kdy se do Ameriky valily davy přistěhovalců z jižní a východní Evropy.

Během první sv. války byla činnost Rytířů utlumena, avšak ve dvacátém roce se organizace opět naplno probudila k životu. V roce 1921 měl Klan asi 100 000 Rytířů a v roce 1924 pochodovalo na 40 000 Klansmanů ulicemi Washingtonu. Roku 1922 se stal Velkým čarodějem Hiram Wesley Ewans, pod jehož velením se ke Klanu hlásily neuvěřitelné 4 000 000 členů. To se psal rok 1925 a pobočky Ku-Klux-Klanu se nacházely v 46 zemích USA.

Ovšem na konci dvacátých let se počet členů rapidně snížil, a to o celé tři miliony a členů Klanu dál ubývalo. Na počátku třicátých let noviny uváděly, že Rytířů zůstalo již jen na 30 000. Když v roce 1949 zesnul poslední všemi uznávány čaroděj Dr. Samuel Green, vypadalo to, že je s Klanem konec, ale v průběhu padesátých a šedesátých let dvacátého století došlo k opětnému oživení v souvislosti s odstraňováním segregačních zákonů.

V roce 1965 president Johnson, který segregaci zrušil úplně, veřejně odsoudil Klan a vytvořil Kongres pro zkoumaní jeho aktivit, což znamenalo konec Klanu v podobě, v níž existoval do té doby.

V současnosti na sebe Ku-Klux-Klan upozorňuje především veřejnými pochody s ostatními White power organizacemi.